Již dávno víme, že práce nemusí vůbec jen osvobozovat, jak hlásaly nápisy nad všemi vchody do koncentračních táborů během nacistického a bolševického řádění v Evropě. Už dávno víme, že se naopak v totalitních režimech stává práce často prostředkem útlaku, porobení, vykořisťování a likvidace nepřátel. A nalejme si čistého vína: bohužel i zisky demokraticky spravovaných států stojí dodnes často na otrocké práci – jen ty pracovní tábory vypadají jinak a jsou vzdálenější a lépe schované, než byly tábory třetí říše a sovětského svazu.
Úmornou a nucenou prací se sice dosahuje rychleji plánů a množí se výdělek, ale je to za cenu ztráty svobody a nakonec i celkového blaha společnosti.
Práce je důležitá a pracovat je třeba. I z Bible jsou známé hlášky jako: „Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si, a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.“ (Př 6, 9 – 11). Nebo: „Kdo nechce pracovat, ať nejí“ (2 Tes 3,10). I ve čtvrtém přikázání se říká: „Šest dní budeš pracovat a konat veškerou svou práci…“ Ale právě: jen šest dní!
Včerejší svátek práce připadl pěkně symbolicky na sobotu, která svým českým názvem přímo navazuje na toto čtvrté přikázání Desatera. Sobota je počeštělý hebrejský výraz sabata, který znamená „ustat v práci“, „přestat konat“ a Sabat či Šabat (někdy i Šábes) je název židovského dne odpočinku, který připadá na sedmý den židovského týdne – na naši sobotu. Chvíli nedělat je naprosto zásadní pro udržení si nadhledu, zdraví, radosti a štěstí v životě!
Kdo pracuje pořád a neustále, tomu za čas dojdou baterky. Vyhoří mu vnitřní palivo. Častěji onemocní tělesně i duševně. Proto také v pracovních táborech byla taková úmrtnost. Krom podvýživy a krutého zacházení s vězni svůj zásadní díl sehrála práce bez odpočinku.
Bylo mi smutno, když jsem si povídal na zelený čtvrtek s paní prodavačkou v Albertu, která si ztěžovala na nucený den volna na Velký pátek, protože si to bude muset napracovat a v sobotu a v neděli, kdy bude zas otevřeno, se navalí ještě víc lidí, než jich do krámu proudí – na Zelený čtvrtek. Nebylo při tom zřejmé, zda si to paní prodavačka bude muset napracovat proto, že jí to nařídí zaměstnavatel, anebo proto, protože sama nechce přijít o možnost výdělku. Obě dvě varianty jsou vlastně hrozné.
Touha po výdělku (a vlastně jakémkoliv zvýšení hodnoty) vede zaměstnavatele k tvrdším požadavkům vůči jejich zaměstnancům a tatáž touha nás nutí dělat dobrovolně víc a víc práce.
Považuji za důležité si v neděli po státním Svátku práce připomenout jeho smysl. První máj slavíme také jako Svátek práce, a to na počest stávky vyhlášené v Chicagu americkými dělníky roku 1886 za snížení pracovní doby na osm hodin. Stávka a demonstrace se proměnily v masakr. Všechen ten tlak na větší výkon a na práci bez dostatečného odpočinku způsobuje bolestný křik naší duše i našich těl: ARBEIT MACHT SCHREI nikoliv FREI. Svátek práce jde ruku v ruce s myšlenku sabatu: jednou za čas – nejlépe každý sedmý den – práci prostě přestat dělat úplně. Hlavním důvodem pro slavení dne odpočinku je, abychom si připomněli, že naše pravé a nejhlubší ocenění nepřichází skrze výsledky naší práce, ale že máme svou hodnotu i bez práce. Naše lidská hodnota neodvisí od toho, kolik toho vyrobíme, porubeme, vydolujeme, napíšeme, odučíme, odťukáme na počítači, vypěstujeme, oduklízíme, postavíme, zařídíme, odléčíme, odpomáháme… Nýbrž naše pravá hodnota spočívá v kvalitě naších vztahů, v prožívání vděčnosti, radosti a štěstí, spočívá v životě v lásce, ke které patří i třeba řešení neshod a konfliktů i hluboké a důkladné prožívání smutku, když nás někdo opustí.
Sedmý den odpočinku – nebo chcete-li – rozumné omezení naší práce, má být připomenutím toho, že máme být svobodní ke skutečně lidskému životu. Naše civilizace je stále bohužel hnána myšlenkou těch nejhorších zločinců 20. století: práce mě učiní svobodným! Prací si vydělám peníze, a těmi se vykoupím, těmi si koupím svobodu! Až budu mít dost peněz, koupím si byt, nebo postavím dům a budu konečně svobodný. Pojedu si svobodně na dovolenou!
Částečně je to pravda, ale právě jen částečně. Buď jsem totiž svobodný, a to mohu být i bez peněz, anebo nejsem. Práce a touha vydělávat peníze mě mohou naopak solidně zotročit. Popřemýšlejme si o tom dnes v den odpočinku. V den, kdy jako křesťané spojujeme myšlenku sabatu – dne ustání od práce – s myšlenkou vzkříšení. Jsme vzkříšeni, vykoupeni, zachráněni ne naší prací a skutky a odměnou, kterou za to dostaneme, ale způsobem našeho myšlení, tím, čemu a komu důvěřujeme – tedy biblicky řečeno – jsme zachránění (spasení) naší vírou. Civilně řečeno: z otročení naší umanutosti nás zachraňuje důvěra v milostivou dobrotu života a jeho Dárce.
Nejen „pozdní večer – první máj – večerní máj“ má být lásky čas. Každou sobotu, každou neděli nás zve ku lásce Boží hlas. K lásce k sobě, k životu, k druhým, k celému stvoření. Boží hlas v našich srdcích nás zve k lásce ke svobodě. Jeho hlas můžeme zaslechnout právě i ve sténání celého stvoření, které touží po záchraně od lidské umanutosti prací. Jak si jen příroda radostně poposkočila, když jsme jako lidstvo kvůli coronaviru snížili naši produkci a méně jsme pracovali!
Kéž bychom si z myšlenek prvního máje, soboty a neděle i ze zkušenosti z lockdownu uměli vzít moudré ponaučení!
Nedělní příprava bohoslužeb 2. 5. 2021
ARBEIT MACHT SCHREI
Lk 10, 38 – 42
Úvodní verše – Př 4, 6: Lepší na dlaň odpočinku než hrstě plné pachtění a honby za větrem.
Modlitba: ticho…
První čtení – Dt 5, 12 - 15:
Druhé čtení – Lk 10, 38 - 42: 38 Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, 39 která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. 40 Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ 41 Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. 42 Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“
Zamyšlení:
Oznámení:
- Příští nedělní bohoslužby 8. 5. 2021 budou již společné s Večeří Páně a budou se konat v Šonově v kostel od 10:00! Těšíme se ne viděnou!
- Sbírky ve prospěch našeho sboru připomínáme na účely dofinancování opravy střechy na faře (VS 20) a nebo nově zrekonstruovaných toalet v přízemí fary (VS 40). Číslo účtu je: 1180210359/0800.
- Byla také zahájena sbírka na Jeronýmovu jednotu.
- Online setkání s Biblí a s našimi zkušenostmi se bude konat 6. 5. od 18:00.
- Narozeniny z těch, o nichž máme bližší informace, oslaví v příštím týdnu Petr Duba a Věra Brahová. Ať vás Pán Bůh ochraňuje a dává vám sílu!
Přímluvné modlitby a modlitba Otče náš…
Poslání – 1 Kor 10, 23 – 24:
Požehnání – Pokoj Boží s celý stvořením!
4. píseň: EZD 636 „Z tvé ruky, Pane můj“