Velikonoční pozdrav
Šonov u Nového Města nad Metují, 8. dubna 2020
Milé sestry, milí bratři, milí přátelé v Kristu,
srdečně vás všechny zdravím před velikonočními svátky! Ty budou letos nejspíš pro většinu z nás naplněny daleko větší mírou ticha a samoty, než jak jsme na to byli zvyklí v dřívějších letech. Budeme se moci sdružovat jen v rodinách, ale ne jako společenství, ne jako sbor, jako církev. Nebudeme moci také společně ve shromáždění slavit Večeři Páně.
Působí to již nyní možná podivně, někteří v tom snad uvidí i nějaké temné znamení či zprávu od Boha. Myslím, že takto jinak a zvláštně strávené Velikonoce můžeme přijmout skutečně od Boha, ale hlavně jako veliký dar! Jako úžasnou příležitost připomenout si možná daleko intenzivněji samotnou podstatu křesťanských ale i židovských Velikonoc.
Židé slavili a slaví Velikonoce jako svátek Pesach, den, při kterém byli ušetřeni, „přeskočeni“, když v Egyptě van smrti zabíjel (dalo by se snad říct, že také při jakési epidemii) všechny prvorozené. Připomínají si, že díky této poslední a nejhorší egyptské ráně konečně došlo faraonovi, kdo je na světě nejmocnější, a propustil Hebreje ze zajetí a z otročiny. Lidé spoléhající se víc na sílu Boží, než na tu lidskou byli osvobozeni z nekonečné dřiny v „domu služby“, v Egyptě, který se mimochodem řekne hebrejsky podobně jako slovo úzkost nebo sevření. Židovské Velikonoce jsou radostnou oslavou svobody, možnosti odpočinku a daru nezměrného prostoru volnosti darovaných člověku Bohem.
Velikonoce po ukřižování Ježíše z Nazaretu a po jeho vzkříšení jsou nadto oslavou vítězství samotného Života nad bolestí a smrtí. Vítězství Pravdy nad lží. Vítězství Lásky nad lidskou nenávistí, závistí a zlobou. Vítězství Naděje nad strachem a zoufalstvím. Vítězství Důvěry a Víry nad pochybnostmi a věčnou nedůvěrou.
Domnívám se, že nám současná pandemie obávaného viru může pomoci k tomu, k čemu pomohl kdysi Mojžíš svým souvěrcům: přestáváme tak usilovně pracovat, budeme muset být chvíli vděční za skromnější porce každodenního přídělu, máme šanci spolu být intimněji v rodinách. Snad si i více než kdy jindy uvědomíme, že žijeme na dluh a že si vše nemůžeme jen zajistit svou prací, našimi schopnostmi a naší silou, ale že za svůj život vděčíme především Bohu, jeho Zemi a jeho pestrému stvoření, které spolu se Zemí už dlouhou dobu systematicky vykořisťujeme a ničíme.
O těchto Velikonocích se budeme moci rovněž přiblížit samotě a utrpení a strachu ze smrti, kterými procházel Kristus a před ním i po něm miliony nespravedlivě odsuzovaných, mučených a zabíjených lidí a živých bytostí po celém světě. Kéž nás tento prožitek přivede blíž k sobě samým, k samé podstatě života, k jádru našeho já, kde k nám promlouvá tichým hlasem Duch Boží. Duch, který se v nás přimlouvá a prosí našeho ducha a naší duši, abychom přestali otročit svému ustrašenému malému já, a naopak abychom se uměli daleko víc radovat z prostého žití a z krás života a abychom uměli aktivněji soucítit a solidarizovat se s těmi, kdo prochází nezaviněným utrpením.
Jakkoliv mě mrzí, že se nebudeme moci při letošních Velikonocích setkat osobně, velmi se na ně těším. Náš Mistr často odcházel do samoty, aby se tam modlil a byl se svým nebeským Otcem. Právě v naší samotě můžeme být svému Mistru a Pánu a nebeskému Otci možná dokonce blíže než v hlučných shromážděních.
Kéž Vás náš Pán podpírá a doprovází svou láskou, abychom spolu s ním uměli bdít a dlít v Bohu!
Marek Bárta
PS: Možností solidarizovat se máme nesčetně. Jen mi dovolte připomenout, že během Velikonoc vybíráme také peníze na Postní sbírku Diakonie ČCE a Hlavní dar lásky Jeronýmovy Jednoty. Peníze pro oba účely můžeme posílat přes sborové konto 1180210359 / 0800 a nezapomeňme při tom uvést variabilní symboly (VS) a zprávy pro příjemce:
Postní sbírka Diakonie – VS: 682100, do zprávy pro příjemce uvést "postní sbírka"
Hlavní dar lásky JJ – VS: 682100, do zprávy pro příjemce uvést "HDL"
Sbírky na sborové účely, na střechu na faře a na salár si můžeme nechat na dobu po Velikonocích.